Zámek Osek

 Ves Osek se nachází 8 km severovýchodně od Strakonic. Tvrz zde byla vystavěna asi v 15. stol. za vlastnictví rodu Oseckých z Brlohu. Ještě v r. 1739 se uvádí jako kamenná patrová tvrz. Dnešní podobu dostal zámek koncem 19.stol. 

Zámek stojící v jižní části obce je čtyřkřídlá pseudobarokní budova s obdélníkovým dvorem. V západním průčelí je rizalit s balkónem. Nejstarší částí je východní křídlo v němž jsou zabudovány zbytky bývalé tvrze. Dnešní podoba zámku je z r. 1911. Vystřídali se zde za tu dobu různí majitelé.  V roce 1935 po smrti své manželky Marie Doubkové  zdědil celý osecký velkostatek i se zámkem její manžel baron Karel Hildprandt , který ve vlastní režii začal zde hospodařit až v roce 1941, kdy byla vypovězena smlouva s nájemcem.

 

 

 

V roce 1948 byl zámek zkonfiskován .

 Zámek byl úředně zabezpečen  a v roce 1955 byl předán ve značně poškozeném stavu charitě. 

Po různých úpravách zámku sem byly převezeny řádové sestry a postupně i postižené děti .

 

Zámek je veřejnosti nepřístupný, je v něm umístěn Domov pro osoby se zdravotním postižením.

V letech 1991 až 1998 probíhalo restituční řízení ve věci vydání objektu zámku a přilehlých budov. Koncem roku došlo k odkoupení objektu od restituenta a následně v letech 1999–2002 prošel zámek rozsáhlou přestavbou. V současné době je ústav příspěvkovou organizací Jihočeského kraje.

Tady pod balkonem dětem v roce 1976 přišel zahrát na flétnu  i profesor Žilka s kapelou ve které byla již 15letá Veronika  a starší bratr a sestra.

Foceno z parku

Zadní vchod do zámku

Zde je zachycený část zámku a budova stravovacího provozu  

Vchod do parku přes zámecký dvorek

A nyní jsme již v parku, který je poměrně veliký

V roce 1999 - 2002 se z hospodářských budov postavily dálší budovy , které umožnily více prostoru a využití  pro děti

 

 

Televizní místnost na oddělení

Já byla  na zámku zaměstnána od  roku 1975  na oddělení u dětí .  Od roku 2003 až do důchodu jsem pracovala na terapii ručních prací   - fotka 2004

V roce 1977 - 1979 jsem se zde seznámila se  Zdeňkem Troškou, který tu byl každý rok při svých studií na brigádě. Když Zdeněk  filmoval Princeznu ze mlejna část z filmu byly natočená na  místní polní cestě z Oseka do Radomyšle, kde jsme chodívali kolem židovského hřbitova s chlapci na vycházku, kolem kapličky, až ke  kostelu  v Radomyšli, kde měli v pohádce Eliška a Jindřich svatbu.

Židovský hřbitov

Kaplička v polích, které  Eliška v pohádce přišla

Většina mých spolupracovnic byly řádové sestry  z řádu Milosrdných sester sv. Vincence  až do konce roku 1988, pak byl řád přemístěn do jejich  DD , protože všechny byly v důchodovém věku.

                         Zde jsem na fotce  se sestrou Sebestiánou a sestrou Anezií.